Zahrada a chata

Tato rubrika je věnována našemu společnému zahradnickému koníčku. Máme zahrádku tam, kde bydlíme a chatu  v podhůří k rekreaci, jako základnu k výletům a také pro postupnou kultivaci a přeměnu kopřivového ráje v něco estetičtějšího a užitečnějšího. Je to naše "spojení" se zemí (Zemí), v rukách hlínu a bosé nohy v trávě, to mi (nám) dělá dobře a kromě toho to prý zvyšuje imunitu.

ZAHRADA 

Zahradu máme vlastní, cca 300 m2, cca 2 km od domova, v intravilánu města. Pěstujeme především pro svou potřebu. Jahody, rybíz, angrešt, cibuli, hrách, okurky nakládačky, červenou řepu, pórek, petržel, kedlubny.

Zahrada je "ekologická", nestříkáme, snažíme se vápnit, jinak si vystačíme s kompostem. Sbíráme dešťovku, ale máme tam i vodovod.

Najdete u nás i kvítka, skalku, malé jezírko, trávníky jsou "přírodní" - žádné golfové hřiště. Pěstujeme i pár bylinek jako šalvěj, mátu, mateřídoušku a další. Celkově je prostředí vlídné k drobným živočichům, především motýlům, broukům, včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu, ptákům a třeba ježkům. Nevyhýbají se nám ani vosy a krtci.

Úrodu se snažíme sníst a zpracovat na různé užitečné, většinou poživatelné produkty: sirupy, likéry, sušené rostliny na čaje, mražená zelenina, jahodová dřeň, zavařené okurky a řepa, příp. jiné. Máme i své dýňové a cuketové dny (samozřejmě v sezóně).

Zeleninu a nějaké to ovoce si pěstujeme, protože nás hlavně baví to rýpání v hlíně a navíc víme, co jíme.  Také letos byla úroda dobrá, velké množství jablek, rodila broskev i švestka. Bylo také hodně jahod, rybízu, angreštu, rajčat a vůbec vše, co pěstujeme, vyrostlo, uzrálo a sklidili a zpracovali jsme to. 

Sucho bylo náročné, (nejen) tráva usychala, spotřeba vody na zalití byla letos vyšší. Z jablek jsme měli 30 litrů moštu (rok 2018)

2019 - nový cyklus, suchý a teplý duben (pustili jsme vodovod), květen studený a mokrý. A kvete (kvetlo) to krásně, hlavně jabloně, jahody, tak nějaká úroda snad bude.

CHATA

Chatičku máme nově od června 2017, je to náš realizovaný sen. Chatička je malá, pozemky velké,              v podhůří Krkonoš, nedaleko od Jilemnice. Je tam travnatá plocha, stráňka, stromy, potůček...

Postupně pozemky kultivujeme k obrazu svému, práce dost, nicméně pro nás je to práce radostná. Proměny jsou postupně vidět, základ skalky, záhony, dost rostlin převezeno z domova, mnohé zakoupeny v místním regionu. Většina přežívá dobře, některé uschly či byly sežrány. A některé si vybudovaly imunitu, zajímavé byly afrikány, které se asi dva nechaly sežrat slimáky, ale ostatní posílily tak, že zastiňovaly jiné rostliny. Zkrátka si pomohly samy. Samozřejmě mrazík už je zlikvidoval a tak zas napřesrok dáme nové a uvidíme, jak si poradí.

S vodou je to lepší než doma, častěji prší, už sbíráme dešťovku a náš malý "prales" vytváří vlhčí mikroklima, každé ráno rosa a trávník tak může přežívat v zelené barvě. 

Tak jsme tu strávili další dovolenou (léto 2018), něco udělali a hlavně se chodili koupat na koupaliště. Jinak nás samozřejmě navštěvují srnky a srnčata, také další zvířátka, zejména ptáci, hmyz a mnozí další. Snažíme  se si tu přírodu užít, a když se do podhůří nedostaneme, užíváme si doma u Jizery, u zubrů a koní, v zámeckém parku a konečně na zahradě.

V lednu jsme navštívili chatu a konečně i zkusili místní běžkařský okruh. Sněhu bylo dost. Také jsme nechali pokácet dva stromy, jeden se nám zdál suchý (povolení máme).

Sníh roztál, už sbíráme dešťovku a vykukují rostlinky a kvítka. Kupodivu vylezly tulipány. Podhorské jaro si dává na čas, ale pak přijde rychle. Stihneme letos sasanky?

Sasanky jsme stihli a bylo jich poměrně dost, nejvíc v bezzásahové části našeho minilesa. Srnkám se u nás líbí, je na ně hezký pohled, ale ty okousané ibišky se už asi nevzpamatují, nebo ano? (uvidíme) 

Zahrada - fotogalerie 

Chata - fotogalerie