Zahrada a chata

Tato rubrika je věnována našemu společnému zahradnickému koníčku. Máme zahrádku tam, kde bydlíme a chatu  v podhůří k rekreaci, jako základnu k výletům a také pro postupnou kultivaci a přeměnu kopřivového ráje v něco estetičtějšího a užitečnějšího. Je to naše "spojení" se zemí (Zemí), v rukách hlínu a bosé nohy v trávě, to mi (nám) dělá dobře a kromě toho to prý zvyšuje imunitu.

ZAHRADA

Zahradu máme vlastní, cca 300 m2. Pěstujeme především pro svou potřebu. Jahody, rybíz, angrešt, cibuli, hrách, okurky nakládačky, červenou řepu, pórek, petržel, kedlubny.

Zahrada je "ekologická", nestříkáme, snažíme se vápnit, jinak si vystačíme s kompostem. Sbíráme dešťovku, ale máme tam i vodovod.

Najdete u nás i kvítka, skalku, malé jezírko, trávníky jsou "přírodní" - žádné golfové hřiště. Pěstujeme i pár bylinek jako šalvěj, mátu, mateřídoušku a další. Celkově je prostředí vlídné k drobným živočichům, především motýlům, broukům, včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu, ptákům a třeba ježkům. Nevyhýbají se nám ani vosy a krtci.

Úrodu se snažíme sníst a zpracovat na různé užitečné, většinou poživatelné produkty: sirupy, likéry, sušené rostliny na čaje, mražená zelenina, jahodová dřeň, zavařené okurky a řepa, příp. jiné.

Loni (2017) překvapily rajčata, pórek, a hlavně okurky a cukety. Celkem dobrá byla úroda cibule, mrkve, červené řepy, rybízu, angreštu a hrachu, za to jahod bylo málo a jablka skoro vůbec.

Zeleninu a nějaké to ovoce si pěstujeme, protože nás hlavně baví to rýpání v hlíně a navíc víme, co jíme.  

rok 2018: letos nás to tam dlouho nechtělo pustit, ale nakonec přišlo jaro a tak jsme začali makat, kypřit, sázet, zalévat, sekat trávu. Tak jsme se zase (po nějakém čase) rýpali v hlíně a načali další sezonu.

Letos nasadila příroda tempo přímo zběsilé, slunce svítí o sto šest a tak nám už zrají jahody a kosáci mají žně. Musíme se snažit je předejít a sklidit dřív. Jen ten déšť chybí.

Musíme zalévat, abychom sklidili: jahody, rybíz, angrešt, kedluby, hrách, mrkev... Jsme tu v nějakém srážkovém stínu. Tady pršelo až v noci z pondělí na úterý (12.6.) Vypadá to, že budou i broskve, jablka a možná (poprvé) i pár švestiček z naší zahrádky.

CHATA

Chatičku máme nově od června 2017, je to náš realizovaný sen. Chatička je malá, pozemky velké,              v podhůří Krkonoš, nedaleko od Jilemnice. Je tam travnatá plocha, stráňka, stromy, potůček...

Čeká nás postupná kultivace, práce dost, nicméně pro nás je to práce radostná. Drobná kultivace už začala, kopřivy mizí, obnovené ohniště, objevená patka na sloupek a následně dodělaný plot, vznikl záhon (a jistě časem vzniknou další), začalo se sázet, hlavně nějaké ty kytky.

Už na podzim 2017 jsme začali převážet to, co se nám na zahradě rozmnožilo na chatu, něco už se chytlo, uvidíme, zda to přežije zimu. Tak snad ta "migrace" z nížiny do hor, co jí pomáháme, dopadne pro všechny dobře a prostor u chaty opravdu obohatí.

Také jsme si zkrátili "cestu domů", prosekali si průchod ke stráni, na které jsme vykopali pár schodů a máme to blíž na silnici do vsi.

Nějakých zatím drobných úprav se dostalo i chatě, hlavně vnitřním prostorám, hezčeji si už např. svítíme.

rok 2018:  bude to rok tvrdé práce uvnitř i venku, tak doufáme, že se s tím vypořádáme (i s pomocí šikovných místních) a ukážeme časem i na fotkách. Začínáme nový cyklus, krtci se tu činili, půdu krásně nakypřili a já jsem odvezl devět koleček hlíny z krtinců a prodloužil tak záhon. Jinak první naši zimu chatka v pořádku přežila. Nepřízeň počasí odneslo pár stromů, převážně ulomenými větvemi. Tak uvidíme až přijedem příště, zda nás uvítá rozkvetlá podhorská louka.

Uvítala nás nejen louka, ale i háj, sasankový. Při další návštěvě už to bylo jinak. Jsme zvědaví na kopřivy, zda přežili kytky v záhonu a zda bude vidět zárodek skalky.

Plamínek se obrodil a většina kytek (přesazených i nových) vydržela. Okousaný rododendron se rozrostl a mičurínský pokus s odpadními brambory zatím běží úspěšně (rostou). Na rozdíl od domova zde napršelo (už v sobotu 9.6.)

Zahrada - fotogalerie 

Chata - fotogalerie